Pokračování motocyklového závodu v ulicích Kyjova bylo dlouho ve hvězdách, nakonec se ale čtvrtý ročník soutěže s názvem Space Kyjovský okruh uskutečnil i se všemi avizovanými hvězdami. Ty seděly jak za řídítky svých legendárních strojů, tak i v lóži pro čestné hosty. Přestože pořadatelé z Motoklubu Kyjov nakonec nemuseli čelit hrozbě protestního pochodu ze strany nespokojených obyvatel města žijících v bezprostředním okolí trati, je jasné, že ani do budoucna nemá populární mezinárodní klání ustláno na růžích.

Zelenou dostal sport, který ke dvanáctitisícovému Kyjovu bezpochyby náleží a stará se o jeho společensko - sportovní propagaci v rámci středoevropského prostoru. Bude jen potřeba ještě pečlivěji stanovit jednotné podmínky a zasadit pevné mantinely, což se již děje ke spokojenosti obou znesvářených stran. Tak se i během uplynulého víkendu potvrdilo, že s kvalitní organizací nemusí být hlasité stroje a tisícovky návštěvníků postrachem kyjovských občanů. Vždyť i například během fotbalových derby zápasů je zacpáno okolí stadionu a do dáli se nese křik fanoušků i bouchání dělobuchů a světlic.

Čtvrtý ročník motocyklového víkendu přinesl i několik změn a novinek. V místě startu a cíle se tyčila prostorná tribuna, velmi působivý a pohledný byl nábor mezi vyznavače jednostopých speciálů prostřednictvím minibiků, miničtyřkolek a koloběžek.

Dvanáctitisícový Kyjov vyjma folkloru a Slováckého roku neměl významnější společenskou akci. Změna nastala až před čtyřmi roky, když se skupina nadšenců z Kyjovského Motoklubu rozhodla oprášit zašlou slávu někdejších motocyklových závodů a přímo v ulicích města pořádá dvoudenní mezinárodní klání. Avšak s rostoucí organizační kvalitou narostl i počet závodníků a diváků a hlasité motoristické zápolení začalo vadit lidem žijícím v bezprostředním okolí trati.
S nespokojeností a námitkami pořadatelé bojovali po celý rok a snažili se zajistit průběh soutěže tak, aby co nejméně omezila obyvatele Kyjova a přitom zůstala maximálně bezpečnou pro legendy motocyklového sportu z tuzemska i celé Evropy. Přesto nad harmonogramem závodu visel až do posledních dnů Damoklův meč v podobě ohlášeného a povoleného protestního pochodu. Přestože odpůrci nakonec nechtěli uškodit především svému městu a od svého úmyslu upustili, je jasné, že Kyjovský okruh zdaleka nemá vyhráno a mluví se dokonce i o tom, že by měl opustit území města.

Hlavním organizátorem klání v Kyjově je od úvodního ročníku Miroslav Frodl, předseda Motoklubu Kyjov. Jako velký fanoušek motorismu a rovněž i jezdec houževnatě čelí kritice některých spoluobčanů.

Pro nás pořadatele byl tento ročník opravdu nejtěžší, protože jsme nevyčerpávali síly pouze na samotný závod, ale i pro jeho obhajobu. Hodně jsme proto chtěli udělat v rámci propagace soutěže, jak u sponzorů a fanoušků, tak i před samotnými obyvateli města Kyjova. Víme, že ne každý fandí motorismu a jsou mezi námi i nespokojení lidé, což respektujeme a samozřejmě se budeme v dalších dnech a týdnech snažit to nějakým způsobem řešit k oboustranné spokojenosti.

To v žádném případě. Kdyby Kyjovský okruh musel opustit město, tak Motoklub Kyjov odstoupí od jeho organizace. Taková soutěž by už totiž neměla potřebný efekt a lidi by jinam v takovém počtu nepřišli. Určitě se v blízké době někde nablízku nevybuduje neškodné samostatné závodiště, na to nejsou a nebudou finance. Fanoušky ale máme, a byla by škoda je ochudit a takovéto mezinárodní setkání.

Z předpovědi počasí jsme měli obavy, avizovaný déšť by nám hodně zkomplikoval organizaci dvoudenní akce. Odhaduji, že ji mohlo navštívit okolo desíti tisíc diváků, k vidění byly skvělé výkony. Nyní pracujeme na tom, aby z ulic města zmizelo vše, co by obyvatelům Kyjova připomínalo pořádání zdařilé akce, nebo je nějak obtěžovalo.

Za krásného počasí byli ve hře o vavříny vítězů i naši regionální zástupci, především pak Eduard Klimek z Moravan, obhájce loňského triumfu ve třídě do 175 ccm. S jedničkou na svém motocyklu opět zářil i po roce a v úvodním nedělním závodu neměl konkurenci. Už na startu si počínal skvěle a v úzkých uličkách zvyšoval náskok.
Svým prvenstvím tak hodil rukavici o hodně mladšímu kolegovi Lukáši Běličovi. Jenže Bělič nakonec závod dvousetpadesátek nedokončil, neboť se u jeho ruského veterána Jupiter z roku 1967 zadřel motor a musel ze soutěže odstoupit. Chuť si ale částečně spravil ve volné třídě závodu osobností, kde obsadil třináctou příčku.