Historie
Poprvé se Kyjovský okruh (tehdy s názvem Slovácký okruh) jel
již v roce 1947, tenkrát ovšem na jiném místě jako se jezdí nyní. Start a cíl
tohoto závodu byl na Masarykově náměstí. Trať vedla ulicí Jungmannova,
Urbanovou a Komenského, zpět na náměstí. Okruh měl celkovou délku 1600 metrů,
tedy zhruba poloviční co v současnosti. Závodilo se celkem v 8 objemových
třídách. Od třídy Junior MOTOKOLA do 125 ccm, až po ZÁVODNÍ MOTOCYKLY do 500 ccm.
Závodu se zúčastnilo 129 jezdců, včetně jezdců kyjovského Autoklubu - bratři Oldřich a Štěpán Křížovi, startujících
na strojích DKW a BMW, Jenuš Pierdek s DKW, Václav Müller z Lovčic na Waltru,
Jaroslav Šťastný ze Šardic na Nortonu a Josef Slavík z Mutěnic na NSU. Později
se trať přesunula do současné polohy. V historii se uskutečnilo zhruba 8
motocyklových ročníků Slováckého okruhu v Kyjově, poslední se jel v roce 1960.
Dále se závodu jako úspěšní jezdci zúčastnili v pozdější
době známé a proslulé osobnosti, jako Vincenc Staša s DKW ze
Zlína-Malenovic, otec pozdějšího československého reprezentanta a
několikanásobného mistra Československa silničních motocyklů Bohumila Staši.
Dále Václav Nedomanský z Hodonína na Puchu, otec úspěšného
československého reprezentanta v hokeji, Václava Nedomanského, Saša Klimt
z Olomouce na Jawě, pozdější úspěšný repezentant v motocyklových soutěžích,
dlouholetý kapitán Trophy Teamu a několikanásobný vítěz v motocyklových
šestidenních soutěžích; Ing. František Volavý z Brna s motocyklem NSU,
pozdější velmi úspěšný československý reprezentant na ploché dráze. Velmi
oblíbený plochodrážník kyjovské ploché dráhy František Bartoš z Ostravy
na stroji Rudge, následný dlouholetý a úspěšný reprezentant v silničních
motocyklových závodech stejně jako Robert Janka z Brna na stroji Jawa –
Tulák. Další velmi známou osobností 1. Slováckého okruhu byl také vedoucí
sportovního odboru Masarykova okruhu v Brně Otto Šustek na Nortonu a
mnoho dalších známých tváří silničního motoristického sportu.
Mimo silného startovního pole jezdců se na prvním Kyjovském okruhu (tehdy pod názvem Slovácký) v roce 1947 také podílelo mnoho příznivců a fandů z řad kyjovských živnostníků a podnikatelů, kteří svou materiální a finanční pomocí se podíleli na jeho zdárném průběhu.
Současnost
Kyjov – město s 13 tisíci obyvateli v malebném Jihomoravském kraji asi 50 km jihovýchodně od Brna. Město s bohatou folklorní tradicí, vyhledávané milovníky vína. Od roku 2004 se Kyjov může chlubit jednou z mála přírodních závodních tratí v ČR přímo v centru města. I proto se těší takovéto závody stále větší oblibě. Divák je tak s jezdcem v mnohem bližším kontaktu jako na motodromech a to je i pro samotné jezdce neopakovatelný zážitek. Pověstné „mávací kolo“ po každém závodě je totiž tou nejlepší odměnou a skvělým pocitem pro spoustu jezdců.
Myšlenka obnovit tento nádherný přírodní okruh se zrodila v
hlavách Mirka Frodla, Jaroslava Zavrtálka staršího i mladšího a Jana
Šťastného někdy v roce 2003 při setkání s hvězdami československého
motosportu (Bohumil Staša, Peter Baláž, Jiří Král, Rudolf Mitošinka, Jirka David, Jan Dobiá, Otto Krmíček, Jiří Mrkývka, Marian Troliga, bratři
Majorošové, Kamil Hrušecký, Zdeněk Židlík a mnoho dalších zvučných jmen čs.
motocyklové silnice ) Po obnoveném
okruhu ve Starém Městě se tak Kyjovský okruh stal druhým znovuzrozeným závodem
po mnoha letech. Okruh je dlouhý 3100 metrů, šířka trati 6 - 9 metrů, převýšení
20 metrů. Závod se jede ve směru hodinových ručiček. První obnovený Kyjovský
okruh se jel první zářijový víkend roku 2004. Závodilo se ve třídách Klasik
ještě jako volný závod bez započítávání bodů do přeboru ČR. Poprvé se v Kyjově
představily i sidecary, které diváky doslova nadchly a jsou vždy každoročně
takovým „zlatým hřebem“ celého závodu. Pro velký organizační úspěch i divácké
ohlasy bylo jasné, že příští rok se závod bude konat znovu. V roce 2005 se již
třída Klasik jela jako Přebor ČR, tudíž narostl počet jezdců. Přibyly i další
třídy motocyklů ze současnější doby - supermona, volné třídy, jízdy osobností. Součástí závodů se stal i
bohatý doprovodný program pro diváky – již tradiční kaskadérská show, později
tzv. Minibike show nejen pro nejmenší diváky. V průběhu závodu můžete navštívit
i moto jarmark, dopravní hřiště pro děti s výukou bezpečnosti na silnicích,
atd...
Při třetím ročníku Kyjovského okruhu v roce 2006 bylo již všem jasné, že se ze závodů stává tradiční událost, stejně jako třeba místní folklórní slavnost Slovácký rok. Vzhledem k tomu, že okruh vede přímo ulicemi města, objevilo se po třetím ročníku několik negativních ohlasů z řad občanů města Kyjova na tuto motoristickou akci. Nakonec ovšem zvítězila lidská ohleduplnost a dva dny v roce s burácejícími motory se přece jen dají vydržet bez jakékoliv újmy.
Na čtvrtý ročník Kyjovského okruhu v roce 2007 se opět
dostavil rekordní počet jezdců vzhledem k ročníkům předchozím. Již za tradiční
by se také dala nazvat návštěva vzácných hostů z oblasti motosportu. Především
je to šestinásobný mistr světa a několikanásobný vítěz Tourist Trophy na
ostrově Man, Jim Redman z Jihoafrické republiky. Do Kyjova zavítal
poprvé v roce 2006 a moc se mu zde líbilo. Jim totiž pomáhá s organizací podobného
závodu v anglickém Thundersprintu a Kyjov vidí jako podobnou akci, kterou je
třeba podporovat. Jim Redman v prvním ročníku díky náhlému zranění nemohl
předvést svůj jezdecký um, ale v následujích letech se již účastnil ukázkových
jízd a dokázal tak, že i v požehnaném věku mu závodění není vůbec cizí.
Za další významnou osobnost, která je pravidelným hostem
Kyjovského okruhu, lze označit německého jezdce Heinze Rosnera,
někdejšího továrního jezdce MZ. Jako jedinému jezdci v historii se mu podařilo umístit
mezi čtyřmi nejlepšími ve třídách 125, 250 a 350 ccm. Heinz ukončil svou
profesionální závodní kariéru již v roce 1969, ale závodů třídy Klasik na
přírodních okruzích se zúčastňuje dodnes a do Kyjova se vždy těší.

Ralf Engelhardt, to je jméno dalšího vynikajícího jezdce, který v Kyjově startuje. Šestinásobný mistr světa třídy Sidecar, stále velmi dobrý závodník, kterého v Kyjově uvidíte zcela jistě na stupních vítězů v této atraktivní třídě.
Ze zahraničních jezdců ještě nesmíme zapomenout zmínit Rakušana
Martina Loichta. tzv. Černého ďábla z Vídně. Martin startoval dosud ve
všech ročnících Kyjovského okruhu a stal se tak doslova miláčkem zdejšího
publika. Martin je v civilním životě vysokoškolský profesor, vždy řádně
upraven, na závodech byste jej ovšem nepoznali. Věčně zašpiněný od hlavy až k
patě od svých pekelných strojů, ale neskutečně přátelský a vždy s úsměvem na
rtech. Martin startuje hned v několika třídách a ve všech většinou boduje na
stupních nejvyšších. Jak sám řekl, jeho úspěch spočívá právě v jeho startech v
několika kubaturách. Má možnost si lépe zapamatovat trať a „vychytat tak
všechny mouchy“.
Česká hvězda kyjovských závodů je bezesporu Frank Mrázek.
V Československu se dočkal největšího úspěchu v roce 1962, kdy byl mistr
republiky ve třídě 350 ccm. V roce 1965 emigroval do Kanady a tam se stal
držitelem dvaceti titulů Champion Kanady, dvanácti mistrovských titulů v USA.
Frankie absolvoval na 2000 závodů, z toho 1280 vítězných. V Kyjově startuje na
motocyklu značky Triumph. Tohoto závodního typu je na světě jen pár kusů a
konkrétně Frankův stroj je jediný, který se dosud aktivně účastní závodů.
Z dalších českých a slovenských velkých osobností motosportu
jste v Kyjově mohli potkat Bohumila Stašu, Petra Baláže, Zdeňka Židlíka. Z
těch současnějších jsou to pak Marián Troliga, Karel Hanika, Kuba
a Matěj Smržovi nebo Karel Abraham.
Náhledy fotografií ze složky Jak se znovuzrodil Kyjovský okruh




